Moderní Popelka

5. ledna 2011 v 22:32 | Ealeron |  Má tvorba
Mé divné a naprosto nedomyšlené (na konci jsem opravdu nestíhal a je to vidět :)) zpracování tématu Moderní Popelka v rámci olympiády.

Má dcera… já nevím, kdy se to stalo, a proč mi to život přichystal. A věru si nemyslím, že mě můžete pochopit. Přečtete si má slova, ve své omezenosti mě obviníte z krutosti a nenávisti a v duchu mě odsoudíte: "Ty patříš do pekla, nic jiného si nezasloužíš."
Má dcera… Ona je docela hezká, drobná a vždy byla. A já ji miloval. Jak já ji měl rád. Ta naděje do života, ta víra, kterou jsem v její nevypočitatelnou existenci vkládal, pro to jsem chtěl žít a dýchat. Byl jsem naivní? Čiré city mě ovládly, doslova jsem si ji na Bohu vymodlil. Děkoval jsem mu a chtěl mu věnovat jakoukoli oběť. Řekl mi: "Dočkáš se, jak si přeješ. Není tak lehká cesta životem. Ty v to stále věříš, idealisto, ale já jsem Bůh a zkouším lidi. Věnoval jsi mi oběť a věř, že si ji vyberu, přímo z Tvého srdce."
Člověk rád zapomíná. Na to, co mu nedochází, na to, co si volním blokem (věříc ve štěstí) nepřipouští. Má dcera rostla. Byla nádherná, pamatuji si na to. Tedy, alespoň tělem mi vždy projede pocit opadaného štěstí, když na to pomyslím. Byla šikovná, v tu dobu určitě ano… A byla citlivá, vyprávěla mi jako Malý princ čistě a nevinně o zle, které viděla svým dětským pohledem okolo sebe… Byla snad dokonalá?... Nedávno jsem na to asi přišel. Ona byla. Dítě je totiž dokonalé. Dítě je dokonalý tvor společnosti. Bůh mě nazval idealistou. Mocné slovo. Součást oběti.
A tak jsem ji vnímal, dětsky dokonalou, čistou, nevinnou duši. A tak jsem ji chtěl mít pro sebe navždy. Asi jsem si nepřipouštěl, že se změní, protože to člověk také rád dělá. Odsune nechtěné pryč, do nevědomí a fixuje si to, co chce. Bohužel se tím nechá ovládnout…
Dcera se v mých očích změnila. Nevím proč, ale vše mi na ní začalo vadit. Provokovala mě, nejdříve občas, potom pořád. Nudila mě. Byla opravdu tak hezká?
Musíte pochopit jednu věc. Nedával jsem jí to za vinu. Cítil jsem, že je to ve mně. Čím více mi vadila, tím více jsem nenáviděl sebe samotného. Protože já ji chtěl milovat a věděl jsem, že sama o sobě dokonalá je, ale ono to nešlo! Dokážete si to představit? Uvědomte si tu situaci! Nic jsem nedokázal ovládat, choval jsem se hrozně, přímo odporně! Ano, občas jsem ji i bil, a to ne málo!
Až nedávno jsem si vzpomněl na Boha. A na oběť. Vybral si ji z mého srdce, vyzkoušel mě, tvrdě a bez lítosti. Neobstál jsem a teď tu sedím a píši toto psaní. Už jsi pochopila? Je to pro Tebe, má nejdražší. Chci Ti dát svůj dar. Je to hloupý dar, povrchní. Pouze odejdu, smířen, a nechám Tě tu být bez mého zla a neomluvitelné krutosti (snad mi odpustíš, budu se modlit.).
Věřím, že se budeš mít lépe, v nic jiného doufat nemůžu.
Sbohem, žij lépe a šťastněji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nim Nim | Web | 8. ledna 2011 v 12:47 | Reagovat

Pěkný. Jde z toho tak trochu mráz po zádech. Konec mi nepřijde unáhlený, líbí se mi, že přišel tak záhy a bez zbytečných průtahů. Hodí se to tam.

2 ealeron ealeron | 9. ledna 2011 v 12:43 | Reagovat

Vidíš, mně to zas někdo kritizoval, že tam nenašel důvod, proč se změnilo ten jeho pohled na dceru. Ale psal jsem, že to je prostě o nepochopitelnosti lidské mysli, které občas dělá vážně nepochopitelné věci..
Děkuji :)

3 Nim Nim | Web | 9. ledna 2011 v 23:53 | Reagovat

To mi připomíná, jak kdysi Plachý nechápal moji povídku na téma a s názvem Pád. Nechápal, jak je možné, že na začátku se ta postava zabít nechce ani náhodou a na konci to s klidným svědomím udělá. Nepochopil, že se postavy během děje vyvíjí. A někteří lidé některé duševní pochody asi prostě nepochopí. Ne, že bych chápala, proč to tento dotyčný člověk dělal, ne že by mi to přišlo přirozený... Ale asi už jsem přečetla a zažila lecos, co mi to tak nějak osvětluje a tak mi to přijde... Ne normální, ale rozhodně ne divný.

4 ealeron ealeron | 10. ledna 2011 v 19:11 | Reagovat

Vidíš, to si snad i pamatuju, že jsi mi to kdysi říkala :)
Já myslím, že tady to ani není důležité, proč to dělal.. ale prostě že to dělal...

5 Nim Nim | Web | 10. ledna 2011 v 22:51 | Reagovat

Stopro jsem Ti to říkala. Na to se pamatuju dost živě. :)

Jo, to je fakt.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama